Brodarica
Brodarica je nová vesnice nedaleko Šibenika, ve které se většina obyvatelstva zabývá turizmem.V Brodarici existuje velké množství soukromých bytů a několik rekreačních domů s bazénem, kempy,hotely a penziony. Má 4 km dlouhé pobřeží, podél kterého jsou oblázkové pláže, obchody, restaurace a bary, a slouží také jako promenáda neboli lungo mare.Brodarica se nachází 300 metrů od ostrova Krapnja,což je vlastně historické centrum těchto dvou mořem rozdělených, ale neoddělitelně spojených míst.
Krapanj
Ostrov Krapanj je nejnižší a nejméně obydlený ostrov v Jaderském moři.Jeho nadmořská výška nepřesahuje 1,25 m. Vzdálenost od pevniny je pouhých 300 m. V šedesátých letech minulého století s více než 1500 obyvateli byl nejvíce hustě obydlený ostrov v Jaderském moři. Krapanj je menší než půl kilometru čtverečního. Dnes na Krapanju žije asi 200 obyvatel. Krapanj je ostrov se staletou tradicí potápění, houbaření pod mořem a rybaření.
Krapanj, jeho centrum je obec převážně s kamennými domy, které tvoří labyrint kamenných uliček, charakteristických pro dalmatskou oblast. Z této spleti vystupuje starověký borový les a klášter sv Kříže,v jehož muzeu jsou uloženy četné exponáty, které vypovídají o životě na ostrově v minulosti.
Ostrov Krapanj patřil šibenskému Kaptolu, který ho v roce 1436 prodal šibenskému šlechtici Tomi Juriću , potomku bribirskih Šubića. Ten stejný rok, majitel ostrova Tom Jurić začal stavět kapli po schválení papeže Evžena IV.V závěti Thomas Jurić ustanovil,že Krapanj patří Františkánům.Klášter na Krapanju je postaven současně s kostelem od roku 1446 a 1626. (Kostel byl vysvěcen 05/05/1523). Klášter je přestavěn a kašna postavena v pozdně renesančním slohu. Klášter byl postaven pro potřeby Bosenského vikariátu.V samostatné klášterní jídelně je obraz Poslední večeře malíře Francesco Santacroce (1511 -1584. g.). Samostatná knihovna má 23 prvotisků. V kostele se nachází obraz Panny Marie s Ježíškem, Sienské školy a sv. Kříž s krucifixem z olivového dřeva, který v roce 1523 byl přinesen ze Svaté Země, a přičítán je Splitskému kanovníku Juraju Petroviću. Korpus Ježíšův podobný je Badijskému a Pridvorskému. Kostel byl vysvěcen dne 5. května 1523 s názvem Sv. Kříž. Klášteru je v pozdější době v roce 1652 svěřena farnost.
Osídlení
Ačkoli se ostrov nesměl osídlovat,a také pozemek prodat nebo darovat, osídlení osady Krapanj začalo jako důsledek turecké invaze a prchající obyvatelstvo se skývalo do bezpečnějších oblastí, včetně ostrovů. Již v roce 1500, bylo na Krapanju asi 200 venkovských domů. Osmani nikdy nebyli schopni vstoupit na ostrov Krapanj. I dnes se vypráví, jak byli pobiti a potopeni v moři v kanálu mezi pevninou a ostrovem Krapanj. Na obranu ostrova se často postavili i františkáni, a to i v čele ozbrojené obrany ostrova jako na příklad v roce 1652 otec Petr Musalić.
Poté, co se usadili na ostrově bez zdroje pitné vody, pastvin a orné půdy, na kterém by byl možný normální život, nováčci se rychle začali obracet k moři a přežívali od moře.Na ostrově byly bohaté olivové háje a v jedné ulici tak stojí portál mlýn na olej sv. Lovre z roku 1584, který byl obnoven před několika lety a slouží muzejní galerii.
Benátčané v tom století vládli tímto ostrovem.Nechtěli trpět členy jiných zemí, a tak byl zakázán pobyt i pro františkány z oblastí pod tureckou vládou.Z tohoto důvodu klášter patřil dalmatské provincii sv.Jeronima V roce 1811 na ostrově je otevřena do základní škola (která bya na ostrově dlouho ve funkci), Otevřel ji fra. Ante Vilica . Škola byla ve funkci do roku 1888 a pak ji nahradila Provinční základní škola.
Důsledky válek
Ostrov v druhé světové válce trpěl pod okupací četnictva. Dnes,je zde pamětní deska. „V tomto místě 26. 5. 1944 byl zabit prezident M.N.O. Krapanj Šime Tanfara”. Když se četníci z pobřeží domohli ostrova v květnu 1944. začalo krvavé zločinecké šílenství. V polovině roku 1944, šířili strach a smrt,zabíjeli a pustošili, i ty nejmenší ostrovy .Oběti četnických mučení odpočívají na úpatí kamenného kříže z roku 1678 na hřbitově Krapanj.
Ostrované trpěli i po válce.Komunistický režim roztrousil Krapljany po celém světě.Již v roce 1951 Krapanjska mládež začala běžet do Itálie.Ostrov v roce 1959 obdržel elektřinu,a v roce 1964 přívod vody.Ale běh z tehdejšího jugorežima pokračoval.Mladí muži v noci veslovali směrem k Itálii.Někteří uspěli, někteří zahynuli v hlubinách Jadranu,někteří byli chyceni a odsouzeni jako nepřátelé státu v komunistického režimu.Většina vesničanů odsunuta je po světě,zejména v Austrálii, Kanadě, USA a Evropě.
Přestavba infrastruktury
Od druhé poloviny 20.století na ostrově jsou velké infrastrukturní stavby,které zjednoduššují život pro místní obyvatele – jako získání el. proudu, 1963. až 1964. dodávka pitné vody, a od roku 1967 do roku 1972 byla provedena betonáž a asfaltování silnic ostrova Krapnja.
Následujte nás …